Tibetské dogy prošly dlouhou cestou od svého objevení v Evropě až do dnešních dnů. Jak málo se však změnilo na jejich vzhledu a chování. Když se na ně pozorně zadíváte, zdá se, jakoby právě přišly z daleké minulosti. Neustále existuje nebezpečí, že tato rasa v zemi původu naprosto vyhyne.

Tibetská doga patří do skupiny molossů. Je opředena legendami a záhadami stejně jako země, odkud pochází. Její přátelství a věrnost si musíte zasloužit. Poprvé se v Evropě podařilo odchovat štěňata v roce 1933 v Anglii. První vrh v naší republice byl v roce 1992.

Tibeťané vyžadují, aby dogy byly velmi zlé a divoké, což při celoživotním "vězení" není nijak složité. Dalším jejich úkolem bylo doprovázet karavany a ochraňovat stáda. Tibetská doga vždy, nežli zaútočí, varuje. Má hluboký a zvučný hlas, neštěká zbytečně.

Rezervovanost vůči cizím osobám je jím typickým znakem, stejně jako neochvějná věrnost svému pánovi. Děti byly a jsou s nimi naprosto v bezpečí. Ostatních psů si doga nevšímá, pokud ji nenapadají. Je trochu uzavřená a tváří se vznešeně. Je velmi učenlivá, inteligentní, základní výchovu zvládá bez problémů, když se začne včas. Hrubé zacházení není na místě, Nespravedlivý trest ji velmi urazí. Nezapomíná na dobré ani zlé, vše, co dělá, dělá v klidu a po zralé úvaze.

Tibetská doga - to je spolehlivost, jistota, věrnost. Jinak je to pes velmi čistotný, skromný a nenáročný jak na stravu, tak na péči o srst. Den tráví obvykle na svém oblíbeném "stanovišti", kde má přehled po celém teritoriu. Mohou být chována celoročně venku.